Záhada
cestujících kamenů
Divoké bouře, magnetické pole a nebo mimozemšťané? Již desetiletí se zvláštní
fenomén stará o bouřlivé debaty. V údolí smrti Death Valley se
pohybují bludné kameny jakoby rukou nějakého ducha. Teď konečně vědci tento fenomén
vysvětlili.
Ve dne tlačí na tuto pustinu neskutečné vedro, v noci pak zde sviští
kruté větry. Údolí smrti je na východě
Kalifornie velká turistická atrakce, právě pro tyto extrémní podmínky. Návštěvníci
dělají fotky Badwater prohlubně (Zlá
voda), která je nejhlubším bodem Severní Ameriky. Jiní zase pochodují 30 kilometrů
prachem a vedrem k Racetrack Playa, jež je vyschlé jezero na němž se
odehrává mysterijní přírodní divadlo. Vždy znovu a opakovaně.
Těžké kameny se pohybují jakousi silou stovky metrů a zanechávají za sebou
stopy v písku, jakoby je někdo vláčel. Pro přírodní fotografy jsou
neustále vítaným motivem. Geologové již sto let zoufají, protože nedokáží
vysvětlit, jaká síla nechává tyto kameny bloudit.
Teorií je hodně: jsou tyto mnoho kilogramů těžké kameny hnány větrem? Hraje
tu nějaký magnetismus roli? Nebo to jsou mimozemšťané, kteří nám chtějí něco sdělit?
Problémem bylo, že v této nehostinné a vraždící krajině nikdo dlouho nevydrží.
A vědci smí teprve několik let stavět do pouště Národního parku měřící
instrumenty.
Tyto kameny urazí až šest metrů za
minutu!
K posledku to vypadalo, že toto strašidlo ztratilo svoji sílu, když se
vědci snažili přijít věci na kloub. Změna klimatu měla zapříčinit, že se kameny
uklidnily a zůstávaly ležet. Jenže ony se v lednu 2014 daly zase do
pohybu. A tentokrát byli kalifornští vědci přítomni, byli u toho: na 15 kamenů
připevnili GPS vysílačky a ještě tu postavili kamery. Toto pozorování zveřejnil
Richard Norris v žurnálu PLOS ONE.
Podle něj to způsobuje hra změn, vody, ledu a větru. V zimě se zaplní Racetrack Playa, jež leží 1100 metrech
roztálou vodou, která sem přiteče z okolních hor. V ledových pouštních
nocích zmrzne. V následujícím dni tato milimetr tenká ledová plocha
popraská a vzniklé ledové „kry“ ženou se ve větru, berouc ony cestující kameny
sebou. Vítr je tak silný že strká patnácti kilové kameny před sebou.
U tří kamenů dokázali vědci tuto teorii podložit: pohybovaly se šest metrů
za minutu. Tato záhada se dala vyřešit,
přinejmenším částečně, říká pan Kletetschka z Karlovy univerzity v Praze.
Jeho však stále udivuje, že se i 500 kilogramů těžké kameny vydávají na cestu. Těmi
by milimetrové kry pohnout nedokázaly. Proto
zůstává toto mystérium nevyřešené, říká pan Kletetschka. Pro smysl hledající esoteriky
a pro milovníky mimo pozemského života je vše v pořádku. Pro geology to
znamená: dále bádat.
Zdroj Německý tisk