Češi co šíří nepravdivé a štvavé zprávy

Češi co šíří nepravdivé a štvavé zprávy jsou hlasitější 

než většina co se chová normálně a věci vidí tak jak skutečně jsou.

Iniciativa OPEN DOORS propůjčila roku 2017 své webovky českému překladu článku kanadského žurnalisty Michaela Colborna (specializace: boj s dezinformacemi) s výmluvným titulem „Přelud muslimské hrozby“. V článku převzatém z internetového časopisu Coda Story se autor pozastavuje nad tím, kde se vzala česká islamofobie, jestliže Češi nemají ze soužití s muslimy prakticky žádné zkušenosti.

Kanadský novinář prezentuje v článku pocity muslimů palestinského původu dlouhodobě žijících v České republice. Ti jsou pobouřeni bezprecedentním množstvím falešných virálních příběhů o neexistujících zločinech syrských migrantů na našem území, jakož o údajném výcviku bojovníků Islámského státu na českém venkově. V článku jsou kritizovány přehnané statistiky o migrační krizi a údajných teroristických hrozbách publikované prokremelskými periodiky, „jejichž zřejmým cílem bylo šíření a vyvolávání strachu a paniky“. Vzhledem k tomu, že k žádným teroristickým útokům ani hrozbám v České republice nedošlo, jsou obavy Čechů z muslimské migrace označovány za neoprávněné. K údajně neodůvodněné české islamofobii se v článku neopomíjí dodat, že „vrchním islamofobem země“ a nejvíce prokremelským politikem je prezident Zeman.

Colbornův článek reflektuje internetové publicistické periodikum Britské listy ve stati s názvem „Mají lidé v ČR opravdu zapotřebí dělat ze sebe mezinárodně blbce?“ Jak už napovídá titul článku, Britské listy bezvýhradně podporují názor odmítající údajné nedůvodné obavy našich lidí z  muslimské migrace, přičemž o Češích se ve stati prohlašuje, že se ve věcech poměru k muslimům chovají idiotsky.

Zcela jistě lze řadu informací o muslimech zařadit do kategorie poplašných zpráv (hoaxů) či sdělení zhola falešných (fake news). Ostatně, stejně jako mnoho mediálních výplodů produkovaných ze strany těch, kteří muslimskou migraci vítají s otevřenou náručí.   Nelze přehlédnout, že příznivci stále živé vize hraběte Coudenhove-Kalergiho o tom, že „člověk vzdálené budoucnosti bude kříženec … euroasijské-negroidní  rasy“ (cit. z R.N. Coudenhove-Kalergi: Praktischer Idealismus, Adel – Technik - Pazifismus, Paneuropa – Verlag, Wien-Leipzig, 1925) se snaží nutit českého občana nevidět muslimskou migraci ve světle tragédií, k nimž v posledních několika málo letech došlo v Londýně, Paříži, Nice, Bruselu, Berlíně,  Manchesteru, Barceloně či jinde.  Proimigrační propaganda jakoby úplně vylučovala, že podobně jako v pařížském Bataclanu může trhavinová nálož vybuchnout například i pod střechou diskotéky DUPLEX na pražském Václaváku. 

    

Jestliže tedy Češi nemají právo obávat se islamistického terorismu z důvodu, že na našem území nikdy k žádnému teroristickému nebo jinému násilí nedošlo, je pozoruhodné, že stejné hledisko neplatí, máme-li  vstřícně chápat oprávněnost alianční operace Atlantic Resolve.  V rámci ní NATO již několik let hromadí v Pobaltí své ozbrojené síly, což má prý za cíl odstrašit Rusko od jeho záměrů napadnout alianční země.  Pokud bychom měli posuzovat důvodnost „ruské hrozby“ ve vztahu k nám na základě faktických příznaků dobyvatelských choutek Ruska, dojdeme nutně k závěru, že obava z ruského napadení naší země je lichá (argumenty okupací Československa Sovětskou armádou v srpnu 1968 soudní lidé snad vážně brát nebudou).  Avšak ani jakýsi pochybný globální pohled na údajné ruské nebezpečí ordinovaný nám z bruselské alianční centrály sekretářem NATO Stoltenbergem nebo udatným generálem Pavlem nemůže  být dostatečným motivem k tomu, abychom nadšeně mávali fanglemi podél cest, jimiž se naším územím na severovýchod ubírá  těžká technika z Ford Carson v Coloradu či odjinud.      

Jinak řečeno, zatímco kvůli strachu z islamistického násilí jsou Češi označováni za idioty (co páchají islamističtí teroristé v jiných unijních zemích, to zřejmě není ve věci naší bezpečnosti podstatné), povinný strach z Ruska má naopak patřit k osobnostnímu vybavení seriózně uvažujícího českého občana, (který je povinen slyšet   růst trávu hojně zalévanou z bruselské centrály NATO). Nebo jinak, euroatlantický establishment si zcela v souladu s principy New World Order o řízení světové společnosti vyhrazuje právo určovat, kdy nám strach prožívat povolí a kdy nikoli. 

Jaroslav Hošek