Franz Kafka
pondělí 14. srpna 2017*** Dnes je krásně a horko
Komunisty utajovaný, ve světě oblíbený spisovatal
Když se
řekne Franz Kafka, lidem se vybaví slavný literát, možná až zprofanovaná ikona
Prahy, morous s podlomeným zdravím, jenž seděl v pojišťovně, nebo doma u psaní.
Kafka byl přitom fyzicky zdatný veslař a plavec, milovník wellness pobytů,
cestování, dlouhých túr. Kdyby předčasně nezemřel na tuberkulózu, vysnil si, že
by odešel se svou láskou do Palestiny. ➤➤➤Chtěli si tam otevřít restauraci, ve
které by dělal číšníka. Takového Franze Kafku chtějí široké veřejnosti
představit novinářka a badatelka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra. Jejich
zamýšlená expozice Kafka na prázdninách má oživit vesničku Siřem na Žatecku,
kde literát osm měsíců pobýval a kde se zřejmě odehrává jeho román Zámek.
Siřem (Žatecko) / Praha - Spisovatele Franze Kafku obklopuje řada mýtů. Jedním z nich je i
tvrzení, že Kafku nejlépe "zažijete", když se touláte pražskými
uličkami mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem.
Na zakonzervované stopy Franze Kafky v
pozapomenuté vesničce Siřem na Žatecku se už
zapomnělo. Napravit to chtějí novinářka a badatelka Judita Matyášová a fotograf
Jan Jindra projektem Kafka na prázdninách.
Prapůvodně šlo o nápad Jana Jindry. Přemýšlel, jak by v Praze
tohoto literáta představil nově a jinak. Prostudoval si proto deníky Franze
Kafky a našel celou řadu míst, kam spisovatel ve volném čase jezdil, kde
pobýval a oddával se rozličným zálibám, které jen pramálo zapadají do jeho
vytvořenéh "učebnicového" obrazu.
V roce
2003 se k jeho úsilí připojila novinářka a badatelka Judita Matyášová.
"Kafku mám docela načteného, ale přede mnou se najednou rozprostřel
netušený svět tohoto proslulého literáta. Kafka, co chodí do kina, zahradničí,
je vegetarián, zajímá ho zdravý životní styl," vysvětluje Matyášová a
poukazuje na řadu objevů, které vyvracejí zažité představy o slavném
literátovi. "Fyzicky
byl velmi zdatný. Rád vesloval a plaval, moderním termínem by se dalo říct, že
jezdil na wellness pobyty do Drážďan." Každý rok tam jezdilo
šest tisíc lidí z Evropy, aby si vyzkoušeli tento zdravý životní styl.
Scestné jsou
také představy o nepraktickém intelektuálovi. I ty vzaly při bádání fotografa
Jindry a novinářky Matyášové za své. "Pro něj byla hodně důležitá manuální
práce. Přihlásil se do jednoho zahradnictví v Nuslích a zaučoval se tu
jako zahradník,"
tvrdí Matyášová. Kafka rovněž působil i v Turnově v renomovaném
zahradnickém závodě, jenž vyvážel rostliny do celé Evropy.
Byl také
velký cestovatel. Se svým nejlepším přítelem Maxem Brodem cestovali po Evropě,
navštěvovali zajímavá místa a pozoruhodné památky, o nichž se dočetli.
"Krom toho i obyčejné procházky za Prahu u něj znamenaly patnáct až dvacet
kilometrů."
Při cestách se vždy snažili plavat, protože jen tak se o daném místě
dozvěděli nejvíce. "Říkali, že jedině z vodní hladiny mohou nejlépe
poznat místní krajinu."
Franz Kafka
nebyl žádný řadový úředník, který by jen seděl v pražské kanceláři. Rychle
se v pojišťovně vypracoval a měl na starosti bezpečnost práce v textilních
továrnách. "Kafka byl v tomto oboru neuvěřitelně aktivní. Přihlásil
se na přednášky mechaniky a sám navrhovalSiřem? Zakonzervovaný Kafka i s tajemným Zámkem Vesnička
s podivným názvem byla zcela zásadním místem Franze Kafky. Pobýval zde na
konci první světové války. Tou dobou již věděl, že má tuberkulózu, a velká část
rodiny ho hnala do sanatoria na léčení. On však dal přednost čerstvému vzduchu,
klidu a přírodě v Siřemi. V éře Franze Kafky byla Siřem velmi
prosperující chmelařskou obcí, její hospodářský rozvoj zajišťovaly i doly na
kaolín a keramické dílny. Ve vsi prožil spisovatel šťastné měsíce plné práce na
statku, výprav do okolí a psaní. Magickým místem pro něj zřejmě byla zejména
sýpka nad vesnicí. "Ční tam jako
strážní věž do okolí. Přivedli jsme sem několik předních odborníků na jeho dílo
a všichni nám potvrdili, že sýpka, její okolí a rovněž rozestavění dalších
objektů, jako je kostel či hospoda, přesně sedí na román Zámek," říká
Judita Matyášová.
O popularizaci Siřemi se v 60.
letech pokoušeli tehdy ještě lehkovážní mladíci Václav Havel a Miloš Forman.
Chtěli zde realizovat kafkovský scénář, ale zdejší vedení nemělo pro jejich
záměr pochopení. Navíc oba umělci rozhovory s místními již tehdy zjistili,
že na Kafku Siřem dávno zapomněla.
Nyní se toto
spojení snaží oživit Judita Matyášová a Jan Jindra. "Nechceme tu vytvořit
nějaký Disneyland, líbí se nám Siřem, tak jak je. Chceme vybudovat expozici
Kafka na prázdninách, která by představila Kafku jako aktivního člověka
s množstvím zájmů, zejména jako nadšeného cestovatele. Sídlit by měla
v někdejší sušárně chmele na zdejší návsi," nastiňuje plány Judita
Matyášová.
Na projekt vybírají
860 tisíc korun na portálu HitHit.
Za vybranou částku chtějí zrekonstruovat objekt se sušárnou a vybudovat
expozici. Když by se podařilo vybrat ještě více peněz, zbudovali by
v objektu i rezidenční byt pro spisovatele a překladatele. Judita Matyášová už má i jasnou
představu, jak by z oživení Siřemi mohlo profitovat celé Žatecko.
"Spojili jsme se se žateckou radnicí a s Chrámem chmele v Žatci,
kde je pozoruhodná interaktivní výstava. Navíc v tomto městě je i úžasně
zrekonstruovaná synagoga. Od sebe je to jen 17 kilometrů, navíc Siřem leží na
půl cesty na trase z Prahy do Karlových Varů," nastiňuje možný potenciál
novinářka.
Využít by ho mohli turisté, kteří
už navštívili všechny důležité památky v Praze a přemýšlí, kam dál.
"Navíc Siřemí se dá toulat a objevovat ji pomocí indicií z Kafkových
děl, což je lepší zážitek než dojet k jednomu objektu s cedulí."
Místo je
podle Judity Matyášové magické. Potvrdilo se to i při její poslední návštěvě.
"Postávali jsme na návsi a přijel tam místní autobus. Měl na sobě napsáno
jméno provozovatele 'Kavka, a. s.' No nic, to nám přišlo jen lehce úsměvné. Ale
když se pak k nám někdo blížil směrem od sýpky, držel v ruce cosi dlouhého,
a jakmile přišel blíže, zjistili jsme, že je to zeměměřič. Říkali jsme si, že
to snad ani nemůže být náhoda," líčí. Jen pro úplnost – zeměměřič je
hlavní postavou Kafkova románu Zámek. Zpět ale k životnímu osudu Franze
Kafky. Po pobytu v Siřemi mezi lety 1917 a 1918 se přece jen snažil svou
tuberkulózu léčit v několika sanatoriích, včetně tatranských Matliarů, kde
ovšem ještě velmi zdatně lyžoval. V jednom z nich, v rakouském
Kierlingu, v červnu 1924 umírá. Nevyjde tak jeho velký plán, který opět nemá
příliš společného s dráhou literáta.
"Se svou poslední láskou Dorou
Diamantovou se chtěl oženit, odejít do Palestiny a otevřít si tu restauraci.
Ona by vařila, on by zastával práci číšníka. Dora ostatně líčila, že si před ní
už zkoušel roznášení talířů," uzavírá novinářka a badatelka Judita
Matyášová.