R: I když se mnou
ještě sedíš, už mi scházíš,
já už dávno totiž vím,
co chceš mi říct.
Že nějak čím dál víc
čas pro mě nenacházíš,
takže nebudeš už má,
že odcházíš.
1. Vím co znamená ten tvůj záhadný
úsměv,
který řádků dní ti na rtech pohrává.
A já nechávám zas všemu volný průběh,
vím, že láska tvá jak jukebox dohrává.
R:
2. Ještě jeden drink, lehké líbnutí na
rty,
rozpačitý pohled, že už musíš jít,
smutnější jsou pády než veselé starty,
je mi do pláče,
vím to ale skrýt.
R:
3. Poslední tvá
cigareta dohasíná,
dobře život znám
a nejsem zelenáč.
Marně si však
říkám, že zas přijde jiná,
mhouřím oči,
chlapům nesluší moc pláč.